prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Český rozhlas – 13.1. 2009 rozhovor s prof. Paličkou na téma „laboratorní medicína“
Rodinný lékař – 13.01.2009 10:10 Prof.Palička

mp3 ke stažení

*1946

Dne 5. července 2006 oslavil šedesáté narozeniny prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, přednosta Ústavu klinické biochemie a diagnostiky Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Hradci Králové, vice-president IFCC, past president FESCC, místopředseda ČLS JEP a čestný předseda ČSKB. Ve svém profesním životopise může Vladimír uvést další vědecké i organizační funkce – k některým se ještě vrátím a ty rozhodující jsou uvedeny v jeho odborném životopise samostatně – zde jsem vybral ty, které považuji pro českou klinickou biochemii za rozhodující. Chci se totiž zamyslet na fenoménem Palička z pohledu vývoje a rozvoje české klinické biochemie ve třech érách.

Tou první je nepochybně začátek klinické biochemie a její první období je spjato s Jaroslavem Hořejším. Dávno před Paličkovým narozením stál u zrodu oboru, ač tenkrát ještě nebyl institucionalizován v samostatných odděleních, ale v laboratorních koutech nebo laboratořích klinik. Hořejší obor rozvinul a ovlivňoval organizačně, vědecky i publikačně, nejen díky výjimečnému talentu a píli, ale také pro obdivuhodnou svěžest, ve které se dožil požehnaného věku 92 let.

Nemohu a neumím podat objektivní pohled na významné osobnosti oboru. Domnívám se ale, že druhou osobností oboru, která se nepřehlédnutelně zapsala do dějin české klinické biochemie, byl Jiří Homolka. Autor dlouho používaných monografií, reprezentant ČLS, dlouholetý předseda ČSKB, osobnost známá v zahraničí, politicky angažovaný odborník. Podotýkám, že toto je mé osobní hodnocení vývoje klinické biochemie za posledních přibližně 75 let. Pokud první éra klinické biochemie byla Hořejšího, byla druhá éra Homolkova až do konce 80. let 20. století. Neznamená to, že by nebyly další osobnosti, které obor tvořily, vedly nebo významně ovlivnily. A proto nemohu v této souvislosti vynechat Jaroslava Masopusta. Muž s fenomenální pamětí, vědec s neuvěřitelně širokým záběrem znalostí, vynikající organizátor a lidsky bezchybná osobnost. Masopust představoval jakousi paralelní větev vedení oboru a nebyl na to jistě sám a každý si může připomenout jména ostatních profesorů, docentů a primářů, kteří ve druhé polovině 20. století obor formovali. Ale přece jen – mám pocit, že i díky své slušnosti byli Masopust a jeho kolegové Homolkou ne snad zastíněni, ale spíše vykázáni, takže éra Homolkova zůstala neporušena.

Čtenář asi tuší, že od 90. let můžeme hovořit o éře Paličkově. Stává se prvním „porevolučním“ předsedou ČSKB, buduje unikátní ústav ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, habilituje se, přednáší a publikuje, stává se členem významných vědeckých institucí a domácích i zahraničních redakcí. Dění v oboru ovlivňuje systematicky, důkladně a svědomitě a hlavně na mnoha frontách. Není myslím v posledních 15 letech osobnosti, která by tak pozitivně chod oboru ovlivnila. Není také více mezinárodně etablované a uznávané osobnosti – funkce ve FESCC, IFCC a dalších organizacích jsou toho snad jasným dokladem. Je velvyslancem klinické biochemie a dokáže se v jejích nejvyšších kruzích pohybovat s lehkostí a samozřejmou dávkou erudice. Není pro něho problém přednést přednášku v zahraničí nebo „jen“ na regionálním semináři, ale vždy brilantně a s vtipem.

Na počátku jsem vyjmenoval hlavní funkce, které Vladimírův život spojují s klinickou biochemií a s jeho prací v organizacích, které rámují odborný a vědecký život našeho oboru. Vynechal jsem záměrně to, co bych chtěl říci na konec. Není všeobecně známo, že Palička je profesorem vnitřního lékařství, atestovaným endokrinologem, zakladatelem a předsedou Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu a místopředsedou Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP. Jako klinický biochemik se cítí být především lékařem a klinickou povahu oboru – často navzdory všeobecně se rozšiřujícím a zjednodušujícím postojům – prosazuje všude, kde je to možné. Nemůže jinak, je to jeho přesvědčení, vize a životní postoj, postoj oprávněný a jediný možný – dokud medicína bude medicínou.

Můj osobní vztah k Vladimírovi postupně rostl. Dlouho jsme si vykali, určitý respekt vyvolává nejen jeho erudovanost, pracovitost, hluboké znalosti nejen celé medicíny a vnitřního lékařství, samozřejmě klinické biochemie a laboratorní medicíny, ale také jeho naprosto korektní vystupování, vždy s vysokou mírou diplomacie. Ačkoli jeho schopnost jít ke kořenům libovolného problému téměř vyvolává ostych, od původní kolegiality jsme se postupně stali přáteli v pravém smyslu tohoto slova, přáteli, kterých v životě mnoho nepotkáme. Jsem proto rád, že mohu Vladimírovi poděkovat a vyslovit obdiv alespoň tímto soukromým zamyšlením.

Dnešní doba jakoby nepřála osobnostem. Do veřejného i politického života se protlačují hlupáci, kariéristé a lidé bez charakteru a morálky. Naštěstí odborný a vědecký život zůstává ne snad nedotčený, ale přece jen podstatně čistší. Buďme proto rádi, že máme Paličku, že můžeme jeho působení v klinické biochemii označit již nyní za klíčovou éru rozvoje oboru a můžeme si přát, aby toto období bylo s Paličkovým přičiněním co nejdelší a aby se její hlavní aktér mnoho dalších let i nadále zasluhoval o obor ve zdraví a spokojenosti. Milý Vladimíre, přeji Ti štěstí a zdraví.

Antonín Jabor

Odborný životopis

Narozen 1946 v Prostějově. Vystudoval Lékařskou fakultu Palackého Univerzity v Olomouci, obor všeobecné lékařství s promocí v roce 1970. Posléze dlouholetá praxe v nemocnici v Bruntále s praxí na interním, chirurgickém oddělení a následně na oddělení klinické biochemie. Od roku 1984 dosud Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta UK v Hradci Králové.

Dosažené vzdělání:

  • atestace I. a II. stupně z klinické biochemie, atestace z endokrinologie 2001
  • kandidát lékařských věd 1985 (Vedlejší metabolické účinky hormonální antikoncepce)
  • docent biochemie (1990)
  • docent vnitřního lékařství 2000 (habilitace)
  • profesor vnitřního lékařství 2001

Klinické a vědecké postavení:

  • děkan Lékařské fakulty UK v Hradci Králové
  • přednosta Ústavu klinické biochemie a diagnostiky LF a FN Hradec Králové
  • vedoucí Osteocentra FN Hradec Králové

Členství a funkce ve vědeckých společnostech:

  • místopředseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně
  • čestný předseda České společnosti klinické biochemie ČLS JEP
  • předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP
  • místopředseda Společnosti klinické výživy a intensivní metabolické péče ČLS JEP
  • Vice-President Světového výboru společnosti klinické chemie a laboratorní medicíny (IFCC)
  • Past-President of the Forum of European Societies of Clinical Chemistry
  • European Society for Parenteral and Enteral Nutrition – člen
  • American Association for Clinical Chemistry – člen
  • Association of Clinical Biochemists of UK – člen
  • Slovenská společnost klinické biochemie – čestný člen
  • Česká revmatologická společnost – čestný člen
  • Hungarian Society for Clinical Pathology – Honorary Member
  • Polish Society for Laboratory Diagnostics – Honorary Member
  • Vědecká rada Ministerstva zdravotnictví ČR – člen
  • Vědecká rada Lékařské fakulty UK v Hradci Králové – předseda
  • Vědecká rada Univerzity Pardubice – člen
  • Vědecká rada Univerzita Palackého v Olomouci – člen
  • Vědecká rada Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové – člen
  • Vědecká rada Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity – člen
  • Vědecká rada České lékařské komory – člen

Člen redakční rady (či jejího okruhu) časopisů:

  • Nutrition International (USA)
  • Annals of Clinical Biochemistry (UK)
  • Clinical Chemistry and Laboratory Medicine (D)
  • Advances in Clinical Pathology (I)
  • Biochemia Medica (Croatia)
  • Revista Romana de Medicina de Laborator (R)
  • Klinická biochemie a metabolismus (ČR)
  • Osteologický Bulletin (ČR)
  • Postgraduální medicína (ČR)
  • Remedia (ČR)
  • Biomarkers and Environment (ČR)
  • Klinická mikrobiologie a infekční lékařství (ČR)
  • Ošetřovatelství (ČR)
  • a několika dalších.

Publikační a vědecká aktivita:

  • Publikoval více než 400 prací v českém i zahraničním odborném písemnictví, včetně kapitol v monografiích. Je autorem a spoluautorem více než 600 přednášek a posterových sdělení, z toho více než 150 v zahraničí.
  • Řešitel a spoluřešitel několika desítek výzkumných úkolů a grantů.

V Hradci Králové, květen 2006